Setkání k uctění památky arm. gen. Ludvíka Svobody u příležitosti 131. výročí jeho narozenin
Dne 21. listopadu 2026 v 10:00 hodin
Společnost Ludvíka Svobody, z.s. spolu s obcí Hroznatín a Klubem českých turistů.
Vás zvou na setkání k uctění památky bývalého velitele 1. čs. armádního sboru v SSSR
a prezidenta Československé socialistické republiky v letech 1968–1975
armádního generála Ludvíka Svobody
u příležitosti 131. výročí jeho narozenin.
Tradiční setkání se koná u pamětního kamene
před rodným domem arm. gen Ludvíka Svobody v Hroznatíně na Vysočině
v sobotu dne 21. listopadu 2026 od 10:00 hodin.
Program:
10:00 Rodný dům L. Svobody bude částečně zpřístupněn. V prostorách bývalé stodoly bude zpřístupněna putovní výstava ČsOL - Československé jednotky v SSSR 1941-1945. (část 1.) Výstava (prvních 20 panelů z 64) pojednává o vzniku 1.čs. samostatného praporu a odchodu jednotky na frontu k Charkovu (Bitva u Sokolova). Výstava bude zpřístupněna od 10:00 do 14:00.
11:00 Zahájení slavnostního aktu- Seřazení delegací
- Položení květů k pamětnímu kameni
- Česká a Slovenská hymna
- Pozdravné projevy
- Minuta ticha za účastníky Čs. domácího a zahraničního odboje za 2. světové války
12:00 – 12:45 Přednáška na téma "Ženy v československých vojenských jednotkách na východní frontě v letech 1942-1945". Přednáší: Roman Štér. Kde? Kulturní dům Hroznatnín
Dozvíte se o činnost žen v československých vojenských jednotkách v SSSR (1942–1945). Ženy působily především ve zdravotní službě, u spojařů, jako administrativní pracovnice a jako protiletadlové dělostřelkyně. Až na čtyři výjimky (dvě odstřelovačky a dvě ženy se samopalem v ruce) nenesly bojovou činnost. Vojákyně působily nejen v týlových jednotkách, ale i ve frontovém pásmu, kde byly také ony ohrožovány na životě – více než padesát jich v bojích utrpělo zranění a pět žen (tři spojařky a dvě protiletadlové dělostřelkyně) padlo na podzim 1944 na Dukle. Celkem v československých vojenských jednotkách působilo bezmála tisíc žen, nejvíce se jednalo o mladé ženy na prahu dospělosti. Převládaly mezi nimi Češky, Podkarpatské Rusínky/Ukrajinky, Slovenky, Židovky a Rusky.
